Stále stejnou Gtmou G4sus, G svítí plátno Amibloudících
malíř půlnoc Cmaj7kreslí smích
ten Dobraz píseň zpívá pojedGnou
stíny na kopcích, G4sus,Gticho hnízd a Amimoudrý sníh
svát sem hřích všech Cmaj7dětských cích
v těch Dbarvách které prosí tě pojď k Gnám C
®:GJá už vím a Amiznám
D7co jsi tenkrát Gtoužil Hmiříct
Emia jak jsi trpěl pro své Aminadání
D7učit lidi vidět Emivíc
však nebyl nikdo kdo by A7naslouchal
Ami7snad D7dnes tu s tebou Gstál.
Stále stejnou tmou
stejné louky tu hoří dnes
mraky láká do nebes
kde Vincentovy modré oči sní
jak jen pozmění
barvy žhnoucích slunečnic
vítr v tváři má pár skic
to smýknul štětcem touhy van Gogh sám.
®:
A svět tě tak Amitrýznil
D7tvou lásku splácel Gzlým Hmi Emijen černé Amivrány nad hlavou ctí tvou Cmimysl bolavou
svět Gnazval velkou F6vášeň šílenstE7vím
a já Amichci ti říct Vincente
že Cmaj7není nikde svět pro lásku
D7tvou se kterou Gbdím.
Stále stejnou tmou
Portrét v tichu muzejním
něžná dlaň – hold váženým
všem očím které nesmí rozumět
Prohlíží si prázdnou zeď
a chlápka v cárech nejchudších
v tvých růžích trn snad ostřejší
než kord co slouží srdci divným hrám
®: Já už dávno znám
co jsi tenkrát toužil říct
a jak jsi trpěl pro své nadání
učit lidi vidět víc
však nebyl nikdo kdo by naslouchal
tak hledat musíš dál.