Čas Dmišípků prázdných haluzí a Asuchých trav
a nebe Dmimodré s větrem studeným jak Aled
a v lukách Dmibloudí zbylí Eptáci křik je Amizved´
to dravci Dmisčítaj´ v polích Estíny po stroAmech
My dávno Dmizvedli sme se s ránem vždycky Aje kam jít
jak v mlze Dmikrásně voní opuštěná Atrať
v tunelech Dmiskály pláčou možEná možná Amisamotou
na stezkách Dmiv listí kloužeš Emlčíš si jen Aať
(klávesy) A mezi Dmistromy holé stráně tak čisté Abez listí
meandry Dmipotůčku a prostá mravnost Ařek
a vlaky v Dmizablouděných Ekrajinách a zvěř Amiznejistí
jen tak se Dmiohlédne to Ečlověk ten Ase lek´