1. GNaše rodiHmina se nedá Cjen tak vynerDvoGvat,
Cloni v zimě D#rozhodla se Dvepře zkonzerGvovat,
Azaradoval Dse i děda, Cnaším křikem Dvzbuzený:
"GSláva, bude Dzabíjačka, : C(G)ovar, (C)škvarky, D(G,D,G)uzený!" :, C,D,G
2. Tak nadešel v žití vepře důležitej mezník,
na dvorku si kudly brousil povolaný řezník
a poté, co absolvoval občerstvení rumový,
chopil se svých povinností : a palice gumový. :
R: FJaternice, Cšpejle, Bkopyta a jelita a Ddědečkovy Gbrejle.C,D,G
3. Řezník Joska, to byl číman, ze všeho se vylhal,
měl jen jednu menší vadu - že poněkud šilhal,
mimoběžně na svět koukal zpod hustého obočí,
bylo téměř vyloučeno : pohlédnout mu do vočí. :
4. Mistrně však uměl bourat maso, kosti, flaksy,
v likvidaci vepřů měl svou osvědčenou praxi:
nejprve palicí rána mezi oči mířená,
potom šmiknout nožem tam, co : krční tepnu zvíře má. :
R:
5. Ježto šlo o mimořádně neklidného kance,
přibral řezník k výpomoci i mé dva bratrance,
nařídil jim u rypáku zvíře trochu přidržet,
čuník totiž nechtěl ani chvíli v klidu vydržet,
nechtěl v klidu vydržet.
6. Z jedný strany visel Karel a z tý druhý Rudla,
v řezníkově holínce se zablejskala kudla,
za okamžik bude z vepře už jenom kus flákoty,
až palicí prudká rána : přivodí mu mrákoty. :
R:
7. Řezník mocně rozpřáhnul se, obličej pak svraštil,
viděl, že by při úderu taky Rudlu praštil,
zařval na něj:"Uhni, chlape!", doufal, že tak učiní,
bez dalšího potom spustil dolů to své náčiní. ::
8. Dík Joskově šilhavosti došlo ale k zradě,
bratránkové nevěděli o té oční vadě,
řezník křičel na Rudlu, však šilhal přitom na Kadla,
takže Karel uskočil, : na Rudlu rána dopadla. :
9. Tak namísto čuníka byl Rudla Joskou skolen
a přítomní příbuzní šli v úleku do kolen
a my na tu zabíjačku máme pěknou vzpomínku,
Rudla eště votřes mozku, : řezník Joska podmínku. :
|