 .
C, Dmi7, G7, C
Brání se houští a tíží mě kabela,
do které si tajně vkládám to, o čem sním,
a tma se na mne spouští a to by dělat neměla,
neboť tu zpívám a nenajdu rým.
Hádej, Matyldo, hádej, Matyldo,
jak mnoho váží jen jedinej sen,
o tom, že svítá a vítá mě Matylda a neděle,
tolik snad váží jen dubovej kmen.
A tak světem se vláčím, a táhnu s sebou kabelu,
do které teď vkládám štíhlý tón,
tón, který se chvěje, chvílí plnej naděje,
a pak se ztrácí a jsem jako on.
Hádej, Matyldo, hádej, Matyldo,
jak mnoho váží jen jedinej sen,
o tom, že tóny, ty tóny ti svážu v jednou kytici
a najdu záhon a s notama jen.
Prodírám se tmou a mlázím, mám přetěžkou kabelu,
do které ukládám ze snů dým,
a za hlavu házím vše, co stojí za belu,
pro tebe zpívám a jahody jím.
Hádej, Matyldo, hádej, Matyldo,
jak mnoho váží sen, kterej teď mám
o tom, že jednou tě zvednou tě moje ruce do nebe
a pak tě ke snům do kabely dám.
A pak tě ke snům do kabely dám,
a pak tě ke snům do kabely dám,
a proto chvátám, Matyldo, zas dál.
|
Karel Hála:
Karel Hála:
Karel Hála:
