|
|
Monika Absolonová - Déšť Monika Absolonová - Déšť | | Otisky tvých pohledů
na duši mám
v kůži hlubokej šrám
ten se nezahojí
nech mě napokoji
tma se rozlila
ulice pokryla
a hvězdy daleko jsou
Otisky tvých pohledů
zbavit se jich
sama nedovedu
jak se zapomíná
tahle kocovina
moje pocity
na kusy rozpitý
vesmírem poletujou
Mám kytku z pouti na prodej
pomalu vadne jak se v říjnu ztrácí
i naděje
vím že někde tady
vím že někde tady
někde tady musí být
Déšť
jenom podzim a déšť
kvůli tobě oči zavírám
a předstírám
že nejsi zlej
a zloděj snů je déšť
mokrý vlasy a déšť
je těžký ráno
když se probouzím
a najednou to vím
že sen je pryč
a vládne déšť
Otisky tvých pohledů
liják je splách´
mně zbyl studenej strach
že tě nepotrestám
zmizel´s pánbůh ví kam
tvoje doteky
zločiny, bez viny
na sobě na věky mám
Týdny se v kouři rozplynou
jako se za obzorem zrtatí ptáci
i naděje
vím že někde tady
láska někde tady
někde tady musí být
Déšť
jenom podzim a déšť
kvůli tobě oči zavírám
a předstírám
že nejsi zlej
a zloděj snů je déšť
déšť
déšť jen déšť jen déšť
těžký ráno
když se probouzím
a najednou to vím
že sen je pryč
a vládne déšť |
| |