|
|
Jan Vosátka - Veronika Jan Vosátka - Veronika | Transpozícia: [+1 +2 -1 -2] *** Autor textu: Jan Vosátka *** Autor hudby: Jan Vosátka |
1. GJednou večer zaslechl jsem Ctóny klavíru, Gduše moje i ta tvoje Cvstoupí na víru. AmiPoklekl jsem a vzal číši Hmilahodného vína, Amipřemýšlet tak o nás dvou Dčí to byla vina?
2. Spatřil jsem tě v okně domu blízko náměstí, tvoje oči se mi zdály zdálky jinačí. Když jsem se však přiblížil o pár metrů blíž, pozjistit jak na tom jsi, ty padáš níž a níž.
Rf. Do proFpasti svých Ctužeb a Gpřání, do niFcoty, vysněCného miloGvání, tak aspoň Amina malý Cmoment zůstaň Gstát, ať se tě Amina pár věcí Cmůžu ještě Dptát!
3. Proč si smutná, neveselá, proč se stále jenom trápíš, možná s tím nic nenadělám, ale chtěl bych moc, vždyť to víš. Dej mi ruku půjdem spolu třeba do parku, na večerní obloze spatříme Polárku.
Rf. Tu hvězdu, která svítí vždycky první pro milence a ty pejsci venčící ať prosím zavyjí na dnešní půlměsíc, ať spadne mi má naděje do dlaní.
|
| |
