Tolikrát jsem si přál,
aby se mi to jen zdálo,
že je to noční můra,
po který přijde ráno,
ale dávno už vím,
že čas nejde ovládnout.
Nejtěžší rozsudek
s tímhle pocitem stárnout.
Tak dal bych cokoliv,
klidně se upsal ďáblu,
za vteřinu jistoty,
že to bez Tebe zvládnu.
A proti prázdnu,
mám ukolébavku v prášku,
mít na paměti tlačítko Delete,
rychle ho zmáčknu.
Jsi všude kolem mě,
a nejde Tě vobejmout.
Jak zámek na mém srdci,
kterej nikdy nejde odemknout.
Už víš proč se lidi otáčej,
když kolem jdou,
páč každým krokem od Tebe,
propadá země pode mnou,
tak zapomeň,
nebo Tě vzpomínání sejme.
Jak mám opustit něco,
bez čeho dejchat nejde.
Kdykoliv Tvý jméno tančí,
na mejch rtech,
tak zastaví se čas,
a na vteřinu ztratím dech.
Až zasáhne tma a zhasnou i světla,
až se zastaví čas a zmizí i cesta.
Ty a já, ty a já, ty a já, ty a já.
Chci to zpátky, i když nejde to vrátit.
Až zavane bouře do bezvědomí,
až mě to zasáhne hluboko do svědomí.
Ty a já, ty a já, ty a já, ty a já.
Chci to zpátky, i když nejde to vrátit.
Napsal jsem tisíce řádků,
abych Tě z hlavy vypsal.
Často Tě v sobě špinil,
vždyť si čistá jako krystal.
Nejde si přiznat,
že nečekám na signál.
Jak gambler,
co ztratí všechno,
aby trochu vyhrál.
Je to prokletí,
když ráno natahuju náruč,
jen abych na polštáři
po prázdnu sáhnul.
A do šrámu si liju ethanol jak sádru,
aby každej pocit zkameněl
už v samotnym jádru.
Jsem zmateně divnej,
když mí oči táhne displej,
čekám, že zazní Tvůj tón,
i když je vyplej.
Všechno, co si hlasy
asi v mojí hlavě myslej,
nutí zamyslet se jestli
jsem si sám sebou jistej,
tak zapomeň,
nebo Tě vzpomínaní sejme.
Jak mám opustit něco
bez čeho dejchat nejde.
Kdykoliv tvý jméno tančí
na mejch rtech,
tak zastaví se čas,
a na vteřinu ztratím dech.
Až zasáhne tma a zhasnou i světla,
až se zastaví čas a zmizí i cesta.
Ty a já, ty a já, ty a já, ty a já.
Chci to zpátky, i když nejde to vrátit.
Až zavane bouře do bezvědomí,
až mě to zasáhne hluboko do svědomí.
Ty a já, ty a já, ty a já, ty a já.
Chci to zpátky, i když nejde to vrátit.
Nejde to, nejde to, nejde to vrátit.
Já vím, že nejde to, nejde to, nejde to vrátit zpátky.
Ani kdybych si to přál!
Ani kdybych o to prosil...
Až zasáhne tma a zhasnou i světla,
až se zastaví čas a zmizí i cesta.
Ty a já, ty a já, ty a já, ty a já.
Chci to zpátky, i když nejde to vrátit.
Až zavane bouře do bezvědomí,
až mě to zasáhne hluboko do svědomí.
Ty a já, ty a já, ty a já, ty a já.
Chci to zpátky, i když nejde to vrátit. |