1. eKde jenom jsi, kam jen bych šel, kdybych já Dlásku Tvou nenaešel.
Kde jenom jsi a co bych měl, kdybych Tvé Dvolání neslyešel,
kdybych se Dzavřel sám do svých esnů jak strach planých Djabloní z jarních ednů
kdybych se Dlásky včel musel Cvzdát, co jen bych aměl, kam jen bych ešel.D, e, e
R: Ke GolDgotě Ckráčí,D, estoupá Dstále Cvýš,D, emnohým je to Ck pláči,D, emnohým Dna obCtíž,D
eněkdo Dzná Ho Cjménem,D, eněkdo Dpro ten Cpád,D, etím jak Drostla Cbolest,D, eříkal Dmám tě Crád --- eráááDáááeááád.
2. Kde jenom jsi, když jsem tu sám a světskou lež už nepostrádám.
A proč jen chci Tvý stopy znát, když stejně vím, že přijde i pád,
až budou po mně plivat a řvát a budu chtít mít jako Ty rád,
na planý jabloni bude květ, pro tento svět.
|