1. JGaro už to rG/F#ozjelo a nEmia řece je veselo,
nAmia vodě dDělají se kGolaC,D
v tGůni proti dG/F#ubině šEmiupina na šupině,
zAmiačíná vDelká rybí škGola,
H7už vidím pana učitEmi7ele: kA7apřisko jako malé tDele,
pGomalu k lG/F#esu pluje, dnEmieska se nesupluje,
dnAmieska to Dodučíme cGeléC.D, G, C, D, G
2. Povídá: vyzkoušíme třetí C - karasy a plotice,
a pak se vrhnem na sekavce,
že nejsem lhostejný, mrknu se i na cejny,
jestli se doučili dravce,
taková vydra nebo štika udělá z ryby nebožtíka,
být kapr, to je věda, kdo si teď bacha nedá,
ten ať si potom nenaříká.
3. Tahle škola ve vodě zdá se býti v pohodě,
ryby v ní sedí, i když plují,
jenom jelci, jeseni vzdělání si necení,
ocasem líně pošťuchují,
učitel začíná se mračit: tak už by snad mohlo stačit,
už žádné dohady a seřaďte se do řady,
poplujem pod rybáře svačit.
4. Ještě pár zatáček, a tam už sedí Dvořáček,
přinesl čtyři kila hrachu,
mládeži, bacha tu, až půjde zpátky na chatu,
dáme si hrachu beze strachu,
a kdo má chutě na bramboru, popluje se mnou pod Gregoru,
jako šle napnutý čumí jenom na pruty,
mějte se před ním na pozoru.
5. Kdo z vás mi nevěří, ať posadí se pod keři,
rozhodí chleba po hladině,
v létě či na jaře ryby hledaj' rybáře
a dělají to kvůli psině,
že ryba němá je a plachá, kdo tohle tvrdí, pustě tlachá,
až jednu chytíte, zeptejte se, zjistíte,
že ve škole nedávala bacha,
že prostě vAmie škole nDedávala bGachaC.D, G, C, D, G, D, G
|