Nevím, jak jej milovat,
co udělat, jak ho přimět.
Změnila jsem se, ano, skutečně změnila.
V posledních dnech, kdy jsem se na sebe podívala,
vypadala jsem, jako všichni ostatní.
Nevím, jak se s tím vyrovnat,
nevím, proč mě tak rozechvívá,
Je to muž, je jenom muž.
A já jsem jich přece měla tolik,
mnoha způsoby: on je jen další.
Mám ho skolit? Mám křičet a plakat?
Měla bych mluvit o lásce - dát ji najevo?
Nikdy by mě nenapadlo, že se toto může stát -
o čem to všechno je?
Nemyslíš, že je poněkud směšné,
v jakém jsem rozpoložení?
Jsem taková, jaká jsem vždy bývala,
taková tichá, uzavřená, žádný zamilovný blázen,
on mi však nahání strach.
Nikdy by mě nenapadlo, že se toto může stát -
o čem to všechno je?
A dokonce, kdyby řekl, že mě miluje,
byla bych ztracená, polekaná.
Nezvládla bych to, prostě nezvládla.
Otočila bych hlavu, stáhla bych se do sebe,
nechtěla bych to vědět.
On mě tak děsí,
tolik ho chci,
tolik ho miluji. |