E C#mi E H7 E 

 1. Už (E)koně mě (C#mi)vítaj' a voči maj' hnědý 

   a (E)na pozdrav chtěli by (C#mi )z ruky mi žrát, 

   a (E)psi řvou jak diví a (C#mi )já už mám pocit, 

   jak (E)kdybych ty koně zas (C#mi )vopravdu krad'. 

R: Už (F#mi)zase jsem doma a (G#mi)všechno je (C#mi )stejný, 

   jen (F#mi)kalhoty škrtěj', jak v (G#mi)base jsem (C#mi )ztloust', 

   a (F#mi)vopice šklebí se (G#mi)ze dveří (C#mi )báru, 

   jsem (F#mi)šťastnej a čilej jak (G#mi)na jaře (C#mi )chroust. 

   E C#mi E H7 E



2. Už zase jsem doma a všechno je stejný, 

   jen rezatý Molly se rozsypal chlív, 

   a přibylo dětí a ubylo voken 

   a plešatej barman je holej jak dřív. 

R: Moje Mary je pořád ta hubatá zmije 

   a pod voknem pořád jí roste ten kmín 

   a pod velkým stromem tam na cestě za vsí 

   je pořád ten samej a placatej stín. 

3. Jen jedno je divný: proč počítaj' husy, 

   když náhodou zastavím unavenej, 

   dyť zvyk v našem kraji je z lapáků vodcházet 

   s centíkem v kapse a nasycenej. 

R: Prostě vracím se domů a domov mě zdraví 

   a všichni mi po našem naznačujou, 

   že rok už je v pekle a že vo mně vědí 

   a že si mě proklatě pamatujou. 

4.=1. 

R: Už zase jsem doma a všechno je pěkný, 

   jen kalhoty škrtěj', jak v base jsem ztloust', 

   a vopice šklebí se ze dveří báru, 

   jsem šťastnej a čilej jak na jaře chroust.