ZDe schránky vypEmiadloA7 bDěloskvoucí zvEmiadloA7,
dDiv, že jsem si nHmiesed', tyhle fE7óry nemám rA7ád,
nDějakýho šlEmiejškA7u, cDo študuje vEmiejškA7u,
Du vorloje v dHmieset budeš prE7ý si dnA7eska brDát.
KF#ouknu po budíku, vlHmiítnu do šatníku,
přE7ed léty mi v Krasu spíchli sAenza bEaloňAákA7,
Dozdobím se šlEmiajfkA7ou a mDou parádní fEmiajfkA7ou,
už vDoní po TarHmiasu historE7ickej StA7aromDák.
®: K snF#ídani mi v krámku párek dHmio rohlíku zapečou
a s nF#ím pak protlačím se houfem cHmiizích čF#umilHmiů,
pE7ovzdechnu si, až tě ze žAigulíku vyvlečou,
že tEohle je tvůj konec, BArdská MEary LAouA7.
Abys měla fotky, jak tě tlačej' botky,
jak tě bílej mantl škrtí, cvakne aparát,
kouli, chomout, kytku, gratulantů bitku,
chodníkovej rantl, na kterým se budou cpát.
Nikdo při tý slávě zvědav není právě
na jednoho cvoka s pochybenou pověstí,
tak jdu na dvě deci, já neskočím přeci
kvůli tobě do kašny na Malým náměstí.
*: BDrzy, až tvůj pEmian DA7r. zDarazí ti vEmiandrA7,
nDebude to prHmio mě zas tak vE7elký nA7eštěstDí ...
|