Jarní rána kvetou, čmelákům se pletou,
petrklíče s křídly žluťásků,
rosa stříbro hází, na prstýnky mlází,
cinká ruletou říčka jarních oblázků.
Sluncem, zdí a stromů,
ptáci letí domů z dálky,
kluci ztrácejí svůj první míč,
zimní bláto zmizí,
květy šeříků stanou se múzou básníků,
lásky k nám zas najdou klíč.
Jaro to jsme my, já a Ty,
modré nebe, hasnoucí zář,
svět zahřátý dlaní Tvou, Tvoje tvář,
oschlé dláždění, samé vlaky, žádné zpoždění,
sen který se dává pod polštář,
s první sněženkou,
s první jarní pestrou halenkou,
otvíráme jarní kalendář.
Jarní píseň špačků,
trhá krajky mráčků,
ráno má všecky klíčky ke dveřím,
nevím čím to voní všecko kolem nás
a proč mi stačí jen Tvůj hlas
a já lásce uvěřím.
Jaro to jsme my, já a Ty,
modré nebe, lehoučký pád,
svět zahřátý dlaní Tvou, touha tát,
měkký hvězdný třpyt,
touha dýchat, běžet, vlát a snít,
sen, který se dává pod polštář,
s první sněženkou,
s první jarní pestrou halenkou,
otvírá se jarní kalendář. |
Petra Černocká:
Petra Černocká:
Petra Černocká:
Petra Černocká:
