Na černé skále v Kisu,
viděl jsem anděla stát,
v náručí měl malou dívku,
a z očí mu šel pláč.
Já šel jsem za tím andělem,
a začal se ho ptát,
proč v rukách svírá malé dítě,
z očí se dere pláč.
Začal vyprávět mi příběh,
až po zádech šel mráz,
ta dívka přišla o rodiče,
ze skály jí svrhnout má.
Padl jsem na zem před andělem,
a prosil jsem ho sám,
ať zbaví se té nadlidskosti,
a je jím otcem sám.
Tak uprosil jsem anděla,
a bůh mu křídla vzal,
já zachránil tak malou dívku,
však mučedník jsem sám.
Jak dlouho musím svůj kříž táhnout,
a na svých bedrech ho držet sám,
já nikdy nechtěl lidem vládnout,
tak na to svůj krk klidně dám.
Já snažil se jít cestou správnou,
a nemusím se pekla bát,
já chtěl jak anděl křídly mávnout,
tak proč mě chcete na kříž dát. |
