HmiVy krásne a tiché noci nad řekou
A soví hnízda kdesi v korunách střech
Ty Sázavo, cos nosila nás na rukou
Když nám v zátočinách utekl břeh
®: DNé nebude už nikdy svítat nikdy už znít
Naše Rikatádo ve stínu skal
Už Hminebudeme po hospůdkách zpívat a pít
Čas nám spravedlivá F#léta spočíHmital
Ještě do ucha potichu zní panenky hlas
S bílou dlaní s tělem pekelných zrn
Chvěla se tam na lůžku jak ve vánku vlas
A asi šťastná jako hodinka z ...
®:
A možná ještě svítat a možná někdy i znít
Jenže i příroda má přece jen stud
A písnička své přátelé a my přátelství svý
A hanba na to aby obličej zrud.
®: