Žiju příběh z leporela,
skládám stránku ke stránce,
oh, oh, všechny námi popsané.
Vím co jsem vždycky chtěla,
bránit svého ochránce,
oh, oh, kdo to, co to je při mně, kdo?
Jak v nekonečné hře!
Půl už máš
a já zbytek dám Ti.
Jsi můj v šeru,
ukazatel směru,
kamkoliv se podívám.
Jsi můj v šeru,
ukazatel směru,
nic víc už nevnímám.
Žiju příběh z leporela,
skládám stránku ke stránce,
oh, oh, ne, né nejsem sebe dárce!
Mívám k Tobě občas vítku,
mezi řádky hledám slova
z první doby plný zloby jen,
oh, oh, zítřek stejně listem obrátí.
Půl už máš
a já zbytek dám Ti
Jsi můj v šeru,
ukazatel směru,
kamkoliv se podívám.
Jsi můj v šeru,
ukazatel směru,
nic víc už nevnímám.
Nechci být náhodným
kolemjdoucím Tvým.
Být jak mim,
líčením se krýt.
Půl už máš,
zbytek dám Ti.
Proč se ptáš,
zda jsem Tvá?
Vždyť jsem Tvá!
Jsi můj v šeru,
ukazatel směru,
kamkoliv se podíváš.
Jsi můj v šeru,
ukazatel směru,
nic víc už nevnímám.
Příběh náš z leporela,
jsme v něm spolu ve stejném směru.
Příběh náš z leporela.
Půl už mám
a Ty zbytek dáš my. |