1. SlGyšela jsem hořek, že žCenská prej nDemá řGíz,
nic nevydrží a fňuká - nCa vandru s ní bDejvá křGíž,
jak vidí klDuka, Cokem hGází, snad kDaždou partu rCozházGí.
®: TGo ti teda řCíkám, hGochu zlDatej, vCíc než tGy já vEmiydržDím,
prGo mě každej vCandr bGejvá svDatej, klCuků se nDedržGím.
2. Tohle by žádnej vandrák neřek' nikdy o tý svý,
to umí jen ten frajer, co teď znaven v trávě spí,
celej den hloupý vtípky střídal, ze sklenky si nahýbal.
®: To ti teda říkám, hochu zlatej, víc než ty já vydržím,
pro mě každej vandr bejvá svatej, sklenky se nedržím.
3. Jó, někde snad se najde kluk, kterej rozum má,
na holku, co se toulá, spatra se nedívá,
pod báglem ví jak tlačí záda, o slůvko se nehádá.
®: Tomu klidně povím: hochu zlatej, na krásu mi neprší,
s tebou každej vandr bude svatej, s tebou vše vydržím.
|
Pavel Bobek:
