G Je štědrý den, jsou C Vánoce,
padá G sníh
a Ty mě opět po C roce
Ami postavíš na chodník,
abych se Emi díval jen,
Ami jen Tobě Emi do oken.
Je zima, trochu mráz,
je pod mrakem,
bohyně stvořila mě zas,
tak jako před rokem,
do jara budu tady stát,
svou touhu ukrývat.
Ami Dotkneš se a hned začnu C tát,
chtěl bych Emi za Tebou,
C musím tu nehnutě G stát.
G ToužímD navštívit C Tě,
G ve Tvém D teplém C bytě.
Mé oči, dva černé kusy antracitu,
má ruka, co drží koště bez pocitu,
že stejně jako kos,
mám z mrkve oranžový nos.
Má pusa, co se na svět bez přestání směje
a šál s Tvou krásnou vůní, jediná mě hřeje
a hrnec s dírou na hlavě,
mám asi kvůli zábavě.
Dotkneš se a hned začnu tát,
chtěl bych za Tebou,
musím tu nehnutě stát.
Toužím navštívit Tě,
ve Tvém teplém bytě.
Dotkneš se a hned začnu tát,
chtěl bych za Tebou,
musím tu nehnutě stát.
Toužím navštívit Tě,
ve Tvém teplém bytě,
jestli se to stane,
nic ze mě nezůstane.
|
Michal Hrůza:
Michal Hrůza:
