Bílých nocí plášť
Leningrad si obléká
na zář bulvárů.
Bílých nocí plášť,
štědrý ve všech stoletích
jak náruč darů.
Renoj letištní
letadlo vždy přivítá,
hoc dávno sněží,
Vstává Nataša jak páv
vstříc mi běží
Natašo, Natašo,
vítej lásko, jak se máš,.
Natašo, Natašo,
ty do krásy rozkvétáš,
Natašo, Natašo,
dlouhý byl to čas,
Natašo, Natašo,
po těch letech jsem tu zas,
Natašo, Natašo
s blankytníma očima,
vidím v nich odstín ten
jako Neva vody má,
Natašo, Natašo,
vidíš stále dám
slovo slov
a na tebe nikdy nezapomínám.
A pak spolu jdem
pestrá světla neonů
nám z výšky svítí.
Náš je tenhle den,
v kavárničke u zvonů
kde sál se třpytí.
Bílých nocí plášť
Leningrad si obléká
a víc se neptám,
když se nad ní skláním blíž,
dál ji šeptám.
Natašo, Natašo,
vítej lásko, jak se máš,.
Natašo, Natašo,
ty do krásy rozkvétáš,
Natašo, Natašo,
dlouhý byl to čas,
Natašo, Natašo,
po těch letech jsem tu zas,
Natašo, Natašo
s blankytníma očima,
vidím v nich odstín ten
jako Neva vody má,
Natašo, Natašo,
vidíš stále dám
slovo slov
a na tebe nikdy nezapomínám.
Laj, laj la la lá...
|
