Povím slůvek pár mládencům toulavým,
dívkám, co znám,
každý z vás je bloud,
kdo svou pouť provází
vzdycháním všem vzdálený a sám.
Kdo marní čas pohádkami, bloumá jen a sní,
nepotká tu vílu zvanou štěstí,
plouží se louží a snad se nedoví,
že k nám padá déšť májový.
Povím slůvek pár mládencům toulavým,
dívkám, co znám,
každý z vás je bloud,
kdo svou pouť provází
vzdycháním všem vzdálený a sám.
Nevadí, že drobné vrásky ozdobí ti tvář,
nevadí, že vlasy máš už bílé,
vítej den příští i s tím, co přináší,
štěstí, to se s nářkem nesnáší.
Povím slůvek pár mládencům toulavým,
dívkám, všem vám,
chladný ať je sníh,
tak svůj žár a svůj smích
rozdej dál, jak já teď rozdávám,
rozdej dál, jak já teď rozdávám.
|
Milan Chladil:
