Byl jAmiednou jeden král, a tDmien se lidu bCál,
a lDmiid se zas bál krAmiále, byl jH7ednou, a tak dE7ále ...,
byl jAmiednou, a tak dál ..., byl jDmiednou jeden krCál,
ale lDmiid v pozoru stAmiál, byl jE7ednou jeden krAmiál.
®: A spřDmiátelené vlády dAmiostávaly řády,
že mDmiají doma klid a žE7e jsou celkem fit,
když nAmia inspekci jel, tu mDmiezi lid hned šCel
a dDmiostal chléb a sAmiůl, jó, bE7yl to pěknej ... svAmiátek,
ten krDmiál měl dceru Dorotku a tAmiaky zvláštní jednotku,
těch jDmiednotek měl několik - na dAmioma a pro okolí,
těch jDmiednotek měl víc, že tE7o tak musím říct.
Byl jednou jeden král, a ten se lidu bál,
a lid se zas bál krále, byl jednou, a tak dále ...,
byl jednou jeden král, a ten se lidu bál,
ale lid v pozoru stál, byl jednou, a tak dál ...
®: A jednou takhle v létě dal zavolat si zetě
a povídá mu:"Synku, mám tu horkou linku,
pár jednotek tam šoupnem, než se to tam zhoupne,
chtěj' změnu - ať ji maj', zas chvíli pokoj daj'."
Svět na to držel hubu, a král, že nebyl Ubu,
choval se celkem vlídně, tak mu to prošlo klidně.
Pak přišel novej král, a ten si za svým stál,
řek':"Všichni rovni jsme si, a, milej zeti, kde jsi?"
®: Ale vlády vládly dále a na starého krále
nenechaly dopustit, no to jsem si moh' vodpustit
se do těch věcí plíst, měl jsem si radši číst
a poučit se líp, tak jsem to radši típ'.
|