Transpozícia: [+1+2-1-2] *** Autor textu: Osvaldová
EJenom mi povídej co cejtíš, jak se Cismimáš
I když nic neříHkáš tak mi stejně povíEdáš
EDo svůdnejch pohledů tak do těch Cisminejedu
Nelžu a nekraHdu jsem pozadu
AJen si pozor Hdávám Aco ještě rozdejHchám
Před sebou prázdnej Etác na něm tvejch sedumAnáct
Jak tenhle hlavoCismilam tak asi poskláHdám
Před sebou prázdnej tác na něm tvejch sedumnáct
V tý prázdný kantýně začínáš tak nevinně
Život je prázdnej tác
Tvý přání za chvíli zmizí třeba nebyly
Kdy se černý myšlenky v bílý promění
Když se obraz rozpouští jako led na poušti
Pískovou mandalu vítr rozfouká
Jen se občas ptávám jsem tohle ještě já?
Přede mnou prázdnej tác na něm mejch sedumnáct
Jak tenhle hlavolam tak asi poskládám
Přede mnou prázdnej tác na něm mejch sedumnáct
V tý prázdný kantýně začínám tak nevinně
Život je prázdnej tác
Jak prach mi usedáš na usedavej pláč
Dík, že mě nezvedáš neříkáš: „Není zač“
Pískovou mandalu sfoukne vítr pomalu
Jak mniši v Tibetu já to všechno zametu
Život je jen prázdnej tác
Život je jen prázdnej tác
Život je prázdnej tác