V dubnu vždycky přilétá,
Když déšt prameny protéká,
V květnu, budeš-li hodný, zůstane,
A v náručí ti spočine.
V červnu, zní její píseň záhadná,
Neklidná, v tmách bloudí samotná.
V červenci ti náhle odlétá,
A zprávy o sobě nedává.
V srpnu ji čeká smrt,
Podzimního větru chlad,
Milosti nezná…
V září budu jen vzpomínat,
Jak láska jednou zrozená,
Ponenáhlu zestárla.
|