tlač |
edituj | | Poznámka: Všimněte si, že název se dá vysvětlit jako zkomolenina \\\'A house is not a home\\\' - dům neznamená domov.
Pesničku videlo 1883 návštevníkov.
Kvalita : bez hodnotenia
Hodnotilo ľudí: 0 ohodnoť aj ty | |
*** Autor textu: Peter Hammill *** Autor hudby: Peter Hammill | Ruina, to přeci není domov.
Občas je to tu strašidelné, občas je to tu smutné,
někdy mám pocit, že zmizím. občas si myslím, že už se tak stalo.
Prasklina se plazí přes zrcadlo,
roztříštěné sklo mi deformuje tvář,
a přestože světlo je silné a výjimečné,
nedovede ozářit plesnivá zákoutí tohoto místa.
Existuje vznešený, osamocený, Lohengrinský ((vzletný)) hrad v oblacích,
Stahuji k němu všechno to ponuré kolem.
Avšak sedm let spící štěstí už je za rohem
a ve stínech číhá přízrak zoufalství.
Rozbité zrcadlo pod závěsy v mezipatře:
rozštěpený obraz, jak náročné je porozumět...
Jen se snažím nalézt místo, kde bych mohl ukrýt svůj domov.
Bydlíval jsem v domech ze skla
kde každý pohyb byl mapován,
ale teď obrazovka zčernala
a já nemohu potvrdit ani vyvrátit, zda je tu tichý pozorovatel.
Má slova jsou jako pavouci mezi stránkami,
táhne se za nimi víra, naděje a příčina-
ale jsou oni tím pojítkem a soudem,
nebo jen prachem, který se mi hromadí na židli?
Občas mívám pocit, že je tu někdo další,
pozorovatel bez tváře, jenž mě znepokojuje,
Cítím ho skrz prkennou podlahu,
Jeho přítomnost je děsivá.
Sděluje mi, že budu vyhoštěn.
Na čem jiném záleží, než na "ven a dovnitř"?
Neznám podstatu dveří, kterými bych musel projít,
nerozumím podstatě podstaty,
v níž se nacházím...
Bydlíval jsem v domech z cihel a olova,
kde každá emoce je posvátná.
Ale pokud chceš zhltnout ovoce,
nejdřív ho musíš očichat.
A přijít ke svatyni
s básněmi, kyticemi a bankovkami,
nebo, pokud se nachytáš, budeš si muset vybrat,
buď zůstaneš jako řeholník, nebo odejdeš jako tulák.
Co je tohle za místo, které nazýváš domovem?
Je to tvé kázání, je to tvá zpověď?
Je to kalich, který používáš jako svou ochranu?
Je to opravdu jen místo, kde můžeš přenocovat?
Jde tu o knihu pravidel, nebo o poučky,
Jde tu o výprask z rukou tvého ochránce?
Má tvá modla chodidla z jílu? ((ve smyslu je tvá modla slabá, křehká?))
Domov je jen takový, jaký si ho uděláš,
to říkají všichni mí přátelé.
Škoda jen, že tak málo vídávám jejich domovy v těchto temných dnech.
Někteří jsou šneci: nesou si své příbytky na zádech,
někteří žijí uvnitř památníků, z nichž jednou budou stojany.
Já svůj dům udržuji pomocí
izolepy a cínových nýtků.
Ale přesto cítím, že je zde ještě jiná síla.
Ten, který rozbíjí zrcadla a hýbe zdmi
se stále dívá očními štěrbinami
portrétů na chodbě.
Pustoší mou knihovnu a odposlouchává telefon.
Nikdy ho nevidím, ale vím, že tu je.
Ale (i) kdyby odešel,
nemohl bych tu zůstat.
Věřím...vlastně...myslím,
vlastně nevím.
Nežiji více než v jednom pokoji v jedné chvíli,
ale všechny zdi představují uši a okna zase oči.
Vše ostatní je tak cizí,
"Domov", toť můj chorál beze slov,
mmmah!
Dej tomu šanci!
Jsem obklopen masem a kostmi,
to já jsem svatyně života!
Jsem poustevník, jsem trubač,
a potvrzuji si své místo.
S tajemnými girlandami okolo mé hlavy
je nadpřirozené ticho porušeno.
Pokoj temní a v ostrém světle
vidím tvář, kterou znám.
Mohl by toto být ten muž, který se nikdy neukazuje?
Rozbité zrcadlo - to on cítí,
jenom mumlá modlitby k zemi, na které klečí:
"Domov je domov je domov je domov jsem já"?
Všichni lidé, co hledáte své domy,
nezkoušejte poroučet jiným,
mohlo by se roztříštit sklo. ((brýle))
A kdybyste to zkusili,
více byste již neviděli,
a jak byste pak zjistili,
že nastal rozbřesk nového dne?
Den je jen slovo,
kterým zaháním temnotu do zálivu.
Lidé jsou jen smyšlení, není nic, než
pokoj, v němž sedím
a samozřejmě vše prostupující opar-
někdy nevím, zda je alespoň to skutečné.
Možná bych měl odvšivit tohle místo ((dát úroveň tomuto místu))
možná bych měl odklidit tuto ruinu
možná, že se těmi všemi "možná" připravím o život.
na pomezí tohoto tichého domu.
Občas je to tu strašidelné, občas je to tu smutné,
někdy mám pocit, že zmizím. občas si myslím, že už se tak stalo. |
|
Peter Hammill:
Peter Hammill:
