Jsem jenom jeden z těch,
co chtěli klidně žít,
mít svou postel, židli, skříň,
o nic víc a o nic míň.
Va ra da ra dada.
Jsem jen jeden z těch,
co chtěli klidně žít,
pak však přišel rozkaz, abych šel,
včera přítel, dnes už nepřítel,
pušku v ruce, kráčet, zpívat, střílet,
všechno na povel.
Jsem pro,
aby válku ved tento svět,
zbraně nesměj nám zrezivět,
tak leť, abys ten svět smet,
generále.
Jsem pro,
vždyť bejt proti nepomůže nic,
neboť ten,
kdo má zbraní víc,
má i právo, pravdu, recht
a tak dále.
Jsem jenom jeden z těch,
co chtěli klidně žít,
někdy slzy, někdy smích,
sem tam dobro, sem tam hřích.
Va ra da ra dada.
Jsem jen jeden z těch,
co chtěli klidně žít,
jenže dneska na klid není čas,
půjdu, půjdeš, půjdem na rozkaz,
s puškou v ruce bránit vlast
a zpívat, jak učili nás.
Jsem pro,
aby válku ved tento svět,
zbraně nesměj nám zrezivět,
tak leť, abys ten svět smet,
generále.
Jsem pro,
vždyť bejt proti nepomůže nic,
neboť ten,
kdo má zbraní víc,
má i právo, pravdu, recht
a tak dále,
a tak dále,
a tak dál.
|