CDo vám to v kA7outě tDak hloupě tA7rčí,
zmDazané strA7ašidlo sDe vám tam kA7rčí,
jDenom neřA7íkejte, žDe tohle kGamna jsou,
žDe, když se sA7etmí, že pDo bytě nA7elezou, Duá, A7uá D..A7.
A co to žere za černé šutry,
no a ta roura - skoro dva metry,
když je polejete, příšerně zasyčí,
jen si dejte pozor, ať po vás neskočí, uá, uá ...
Potvora jedna, zlověstně hučí,
je celá zarudlá, všechny nás zničí,
sálá a myslí si: však já vám zatopím,
jenže já, hrdina, vůbec se nebojím, uá, uá ...
Má milá paní, buďte teď klidná,
už vám neublíží ta mrcha bídná,
jen jděte na chodbu, tam v klidu vyčkejte,
ať při tom zápasu cosi nechytnete, uá, uá ...
Popad' jsem pohrabáč do pravé ruky,
ke dveřím só to enom dva skoky,
jako svatý Juří jsem po draku seknul,
tu strašnou obludu na zem jsem převrhnul, uá, uá ...
To vám hned bylo náramně čmoudu,
z huby vypustila voblaka jedu,
pak někdo sekerou dveře vám vylomil,
vetřelec s hadicí v bytě se vobjevil, uá, uá ...
Bídná hadice, vona to byla,
co ten váš kvartír příšerně zlila,
nechtěl jsem dopustit, byla jí přesila,
pak ještě ke všemu záchranka přijela, uá, uá ...
Tak teď tu sedím, na sobě erár,
takovou vděčnost, tož to jsem nečekal,
nikdy, bratře, nehas to, co tě nepálí,
kazajku svěrací, tu by ti nandali, uá, uá ...
|