Někdo luští cestopisy,
jiný ságu prozaiků,
nebo Jiráskovy spisy,
nebo Muže v ofsajdu.
Veršů přelouskal jsem stovky,
zpaměti znám Kámen a bolest,
včera jsem si před spaním opakoval verneovky,
v noci přišel sám pan autor,
přisedl si na pelest.
Včera v noci, v noci ve snu,
radil mi pan Verne,
ať si najdu děvče věrné,
než samotou ze snu.
Nautilus, že na nás čeká
kotva, maják, vlny
a pak ostrov tajuplný,
ráj bez člověka.
Dva, dva roky prázdnin pod hvězdami,
dva a můžem žít tam s láskou sami.
V nocích, co sládnou jako med,
tisíc pus a jednou z rána,
poznám snad i kapitána,
toho, co měl patnáct let.
Včera v noci, v noci ve snu,
radil mi pan Verne,
ať si najdu děvče věrné
a zatoužím-li spatřit vesnu,
kdy u nás kvetou jabloně,
takže se s ní snadno vrátím.
za pět neděl v balóně.
Dva, dva roky prázdnin pod hvězdami,
dva a můžem žít tam s láskou sami.
V nocích, co sládnou jako med,
tisíc pus a jednou z rána,
poznám snad i kapitána,
toho, co měl patnáct let.
Včera v noci, v noci ve snu,
radil mi pan Verne,
ať si najdu děvče věrné
a zatoužím-li spatřit vesnu,
kdy u nás kvetou jabloně,
takže se s ní snadno vrátím.
za pět neděl v balóně.
|