Pojď sem a na zemi kleč,
ať jsem, jaká jsem,
mám tě v hrsti, leč,
proto se netrap, ráj
a s jablkem keř,
věz a věř,
že já jsem totiž bůh i ďábel.
Já jsem totiž bůh i ďábel.
Dej pryč svou bibli i kříž,
vykliď dům, zahoď klíč,
ke mně pojď jen blíž,
tělo je víc než plyš
a srdce není jen sval,
tak mně chval,
já jsem totiž bůh i ďábel.
Já jsem totiž bůh i ďábel.
Plášť má pár stříbrnejch spon
a pod ním horkej zvon,
bije, tepe din don,
ano, jsem tady já,
alelujá,
tvůj cíl, žena tvá,
tvůj bůh i ďábel.
Jsem a to samo je fajn,
jsem i Ábel i Kain
a tak vem si mně teď nebo pak,
ke mně vstoupíš,
tak jako tak,
do pekel, do oblak,
já jsem totiž bůh i ďábel.
Já jsem totiž bůh i ďábel,
napůl Kain i Ábel,
já jsem bůh i ďábel,
napůl Kain i Ábel,
já jsem bůh i ďábel.
|