C, G, Ami, F
Snad smíříš se s tím,
že žárlím a sám
už nedovedu po nocích se toulat.
Mé já je teď tvým,
dík nám dneska vím,
co je důvěra a nekonečnej soulad.
Jdem září neonů,
máš příchuť citrónů.
K zemi se snášíš,
opouštíš souhvězdí.
S lehkostí v krocích
přinášíš nocí
svítání.
Zábrany ztrácíš,
vesmír nám závidí.
Komety v břiše
probouzí tiše
líbání.
Ve mně se ztrácíš.
Jen zůstaň dál svou,
tak dokonalou.
Mě nenapadá nic, co bych rád změnil.
Sviť dál černou tmou,
ten žár v sobě máš,
tvůj úsměv moje písně okořenil.
Jdem září neonů,
máš příchuť citrónů.
K zemi se snášíš,
opouštíš souhvězdí.
S lehkostí v krocích
přinášíš nocí
svítání.
Zábrany ztrácíš,
vesmír nám závidí.
Komety v břiše
probouzí tiše
líbání.
Sviť mi tmou,
zůstaň svou,
sviť mi tmou,
zůstań mou
K zemi se snášíš,
opouštíš souhvězdí.
S lehkostí v krocích
přinášíš nocí
svítání.
Zábrany ztrácíš,
vesmír nám závidí.
Komety v břiše
probouzí tiše
líbání.
Zůstaň svou,
sviť mi tmou,
zůstaň svou-ou-ou,
já neumim bejt sám.
Co tě znám,
všechno mám,
všechno září, splývá,
s láskou kráčím vstříc
neonům.
|
Adam Mišík:
