|
|
Jakub Smolík - Tichá noc 1864 Jakub Smolík - Tichá noc 1864 |
| Byl rok 1864 vojska Unie a Konfederace spolu válčila v bratrovražedném boji a úspěch se přikláněl chvíli na tu, chvíli na onu stranu, jakoby se Bůh stále nemohl rozhodnout, komu přiřkne vítězství. Po dlouhých krvavých bojích se potomacká armáda generála Meeda setkala s armádou jihu v severní Virginii v místě zvaném Kelly´s Fort.
Obě ležení dělila jen divoká a krásná řeka Rapahama. A tak v neustálých přestřelkách zastihl obě armády Štědrý den. Ten den byl jiný, něco zvláštního bylo ve vzduchu, a všichni muži to cítili, během dne nepadl ani jediný výstřel. K slasvnostní večeři měly obě armády skoro totéž - polévku s pár kousky hovězího a trochu sváteční whisky. Snesla se tma, vzplály ohně a před stany na obou stranách řeky se konaly bohoslužby. A tehdy, tehdy začala kapela stojednatřicátého indianského pluku hrát píseň Přistupte blíže všichni věrní. Jakmile skončila, orchestr konfederace z druhé strany řeky začal hrát Ať nám Bůh dá veselosti páně. Bylo to zvláštní. Muži na obou stranách řeky ztichli a poslouchali. A pak začal orchestr armády generála Lee hrát tu nejkrásnější píseň - Tichou noc. A kapela Unie se přidala. Za hrobového ticha hrály oba orchestry společně jednu píseň a náhle ve všech srdcích přestalo existovat nepřátelství. Byl Štědrý večer. Hudba se linula táborem jihu i severu a hladina řeky odrážela všem stejně svit táborových ohňů. Byla svatá noc.
A tehdy, právě tehdy, když píseň končila, zazněl výstřel. To jeden jižanský voják se napil whisky víc než snesl a vystřelil přes řeku. Hornista z kapely severu klesl k zemi. Chvíli bylo ohromené ticho, které vystřídal zuřivý řev. Začala oboustranná střelba a zase bylo hodně mrvých a raněných. A bitvy pokračovaly. Armáda konfederace pak utrpěla v bojích obrovské ztráty a po několika zoufalých a marných bitvách se vojska jihu definitivně vzdala. Válka skončila.
Já ale vím, že se o výsledku války rozhodlo dřív. Už tehdy o Vánocích roku 1864 na řece Rapahamě. Od té doby, kdy píseň Tichá noc přerušil ten jeden hloupý výstřel, se všechno štěstí obrátilo k jihu zády. Bůh se na jih rozlobil. A jak to všechno vím? To já jsem ten voják, co tenkrát v opilosti střílel. Bůh mi odpusť |
| |
Jakub Smolík:
Jakub Smolík:
Jakub Smolík:
Jakub Smolík:
