Do čtyřiceti osmi bude prý trvat mládí.
Ó, to je supr, né ?
Tobě na tom něco vadí ?
Jó, teď mi to došlo.
Rázem jsme my dva v nejlepších letech,
no to je pocit famózní,
ještě na druhý poskočím, hop-hop, ale,
Kubišová, skus to, hop-hop, sestro, více,
snad dostanu se do kondice.
Víc musíš se snažit,
jo, tak mi to ukaž,
podívej se na mně jak to se mnou šije,
když tolboci hrají.
S úsměvem na tváři,
chrup se nám rozzáří
falešnou sklovinou.
Ale my pohybem
hravě rozhýbem
umělý kyčelní kloub.
Je mi všelijak
i nebyl zřejmě tlak,
tvůj krevný, vysoký.
S rosníkem našich let,
bolato chystáš květ,
nikoliv duševní hodnoty.
Volky - nevolky,
pryč musí okolky
všechny jít stranou.
Mezi harampádí
nechceme pády,
nemáme na vybranou.
To nemáme, no, to nemáme,
to taky vidím.
Před sto lety bys slovutným kmetem byl
v padesáti nazýván.
To je supr, ne ?
No je ti šestašedesát.
Jenže doba pádí, jo ?
A včera kmet je dneska mladík, leč
to si vážně tak padlej na hlavu,
nenapadlo tě, pro pět ran,
v čem může být ten trest.
Mládí, mládí, už se točíte paní Kubišová,
mládí a tančí, Kubišová tančí,
mládí, ojoj, jo, jo,
mládí je daňový poplatník, ha.
|
Marta Kubišová:
Marta Kubišová:
Marta Kubišová:
Marta Kubišová:
