A Stále míň věřím v to nad námi,
opustil nás Bůh a jsme sami.
D Nás Hmi opustil D nás.
A Stále míň je ve mně ta pýcha,
že člověk je víc, než bytost, co dýchá
D pár, Hmi momentů D pár.
A Stále míň chodí dobré zprávy,
F#m smutek usnul, spí uvnitř hlavy.
D Spí, Hmi hluboce D spíHmi
A Stále víc věřím - asi jsem blázen -
F#m že lidé, co mám rád, vrátí se na zem
D k nám. Hmi Vrátí se k D námHmi
A Tak k čemu jsou básně, když chybí v nich F#mrým?
Když D všechno tak krásné je jen prach a Hmidým.
A Tak k čemu jsou básně, když chybí v nich F#mrým?
Když D všechno tak krásné je jen prach a Hmi dým
mezihra:)
A Stále míň věřím v to nad námi,
opustil nás Bůh a jsme sami.
D Nás Hmi opustil Dnás.
A Stále míň je ve mně ta pýcha,
že člověk je víc, než bytost, co dýchá
D pár, Hmi momentů Dpár.
A Stále víc křičím, protože doufám,
F#m že volání slyší ten, kdo si troufá
D psát, Hmi osudy D psátHmi
A Osudy psát a verše a rýmy,
F#m na řádků pár a od půlky knihy
D krást, Hmi příběhy DkrástHmi
A Tak k čemu jsou básně, když chybí v nich F#mrým?
Když D všechno tak krásné je jen prach a Hmidým.
A Tak k čemu jsou básně, když chybí v nich F#mrým?
Když D všechno tak krásné je jen prach a Hmi dým