Tereza ^C Ten ^G den co vítr ^D listí z města ^G svál můj ^C džíp se vracel ^D jako by se ^Emi bál že ^C asfaltový ^D moře odliv ^G má a ^C stáj, že svýho ^D koně nepoz^Eminá. ®: Řekni ^G kolik je na světě kolik je takovejch ^D měst řekni ^Ami kdo by se vracel, všude je tisíce ^Emi cest. Tenkrát ^G když jsi mi Terezo řekla že ráda mě ^D máš tenkrát ^Ami ptal jsem se Terezo kolik mi polibků ^Emi dáš, napos^Dled, napos^Gled. 2. Já z ^C dálky viděl ^D město v slunci ^G stát a dál ^C jsem se jen s ^D hrůzou mohl ^Emi ptát. Proč ^C vítr mlátí ^D spoustou oke^Gnic? Proč ^C jsou v ulicích ^D auta, jinak ^Emi nic? ®: 3. Do ^C prázdnejch beden ^D zvotvíranejch ^G aut za^Czníval odněkud ^D něžnej tón ^EmiFlaut a ^Cv závěji ^D starýho papí^Gru vá^Clej se černý ^D klapky z klaví^Emirů. ®: 4. Tak ^C loudám se tím ^D hrozným městem ^G sám a ^C vím že Tere^Dzu už nepot^Emikám. Jen ^C já tu zůstal ^D s prázdnou ^G ulicí a ^C vosamělý ^D město mlčí^Emicí. ®: