AmiSlyšte příběh o paní z Jedle, Cjejí statekG, Emi, Amistával vedle.
AmiStatkářka je zlá a krutá, Cpro dukát siG, Emi, Ami nohu vrtá.
Kdekdo strach má z té ženy tady, čeleď a psy trápí hlady.
Kdo ji nezná, o vodu prosí, krvavý dar na těle nosí.
Do těžkých vrat slabá ruka buší, starý žebrák nic netuší.
Bídná paní před Jedlí stojí, v běsných očí se sršni rojí.
Nevnímajíc slušné pozdravení, křikem velí, psi zuby cení.
Vetchý stařec pouhým zrakem, jářku, otočil psy na statkářku.
Teď sama pozná sílu šelem, zasytí se jejím tělem!
Z tekoucích žil zachytil mok, osudný den přišel ten rok.
Rudou barvou na štít namaloval zlomenou tvář, co čas nepochoval
... co čas nepochoval...co čas nepochoval...
|