|
|
Petr Novák - Holka s bílou halenou Petr Novák - Holka s bílou halenou |
| Trošku větší nos a váha motýlí,
trošku bezbranná v kraji sousedním,
jen čaj páteční ji trochu rozptýlil,
pak jen internát, dlouhé spousty dní.
Všichni vzpomenou na holku s bílou halenou,
každý rád ji viděl tančit, celou se smát,
s bílou halenou a s tváří sluncem spálenou,
v jednom šťastném létě s klukem, co s ní byl rád.
Chatu blízko měl, pak vez jí na ranní,
její drsnou dlaň nazval svátostí,
snad ji vážně chtěl na víc než na hraní,
snad vážně zanechal městských známostí.
Všichni vzpomenou na holku s bílou halenou,
každý rád ji viděl tančit, celou se smát,
s bílou halenou a s tváří sluncem spálenou,
v jednom šťastném létě s klukem, co s ní byl rád.
Dlouho nepřijel a snad byl líný psát,
když se objevil, nebyl vůbec sám,
jela navždy zpět a ty se můžeš ptát,
jak to, že vlastně já tenhle příběh znám,
že ten příběh znám,
takhle zblízka znám.
|
| |