Venku sněží konečně po letech na Vánoce a dětské oči věří, že všechny příběhy maj' dobré konce a i dospělí zase po čase to také tuší, asi si vzpomněli, co se patří a sluší. A padá sníh, za okny padá sníh. Jen pán od vedle dál na ulici z okna plive, ani v pokoji jedle nevzala mu z úst řeči lživé. Co je to s ním? Co musíme s ním ještě zažít? A kolik lidí musí ještě zostudit a který další spáchati hřích? Než mu dojde, to, co ví každé dítě, a aspoň na Vánoce i my dospělí určitě. Že ve finále, až se bude účtovati, po všech našich příbězích o lidech i soudruzích pravda a láska zvítězí. A padá sníh, za okny padá sníh. Venku sněží konečně po letech na Vánoce, tak pane od vedle, neplivejte po nás více, a pojďte k nám, ne, není pozdě na pokání, ale jestli vám srdce nebije, osud už s vámi zúčtuje, osud už s vámi zúčtuje Už není chuť se s vámi přít, pro nás teď padá sníh, za okny padá sníh.