Nebeská tíseň a plazivý žal,
ego mi radí, vše lidské teď spal.
Pozemská závist a nechutná zášť,
od této chvíle, lid a nebe jsou zvlášť.
Pohanskou píseň, kdo zpívá,
ten je proti nám.
A stejným bývá i lidská zášť.
Až dnes probudím vítr,
a v bouřích ztichne i siláckej grof,
vichry se k vám na zem, vládnout zas vrátí,
Pohanskou píseň, kdo zpívá,
ten je proti nám.
A stejným bývá i lidská zášť.
Až dnes probudím vítr,
a v bouřích ztichne i siláckej grof,
vichry se k vám na zem, vládnout zas vrátí,
Vichry řádí a svádí boj o víru v nás,
vichry řádí a tu dračí sloj smetu z útesů,
vichry řádí, pryč má je přízeň,
život půjde spát, když vichry řádí,
kdo nepochopí, se vzdává rád. |