Zázrak nečekám,
kdo chce, ať se dívá,
vítěz favorit,
své si přišel vzít.
Co je dáno znám,
jediné mi zbývá,
ten tvůj kryptogram
poslední jde sám.
Když vítěz odchází
a ruku podává,
až v srdci zamrazí,
tím, že prohrává.
Učil jsi mně žít,
dá se s tebou smát,
teď hrajem na přísné,
vracím zápisné.
Pevný dům a cit,
pouta neustálá,
táhlo mně to ven,
s tváří beze jmen.
Až kapsy prohledám,
pár věcí najdu v nich,
hrst pravdy, spoustu fám,
nikdy víc náš smích.
Když vítěz odchází,
bez řečí a beze strát,
už mnoho neschází,
důverně to znám.
Řekni, je ti líp,
nech už být těch frází,
líbá tě ta tvá,
stejně jako já.
Dobře víš ty sám,
ty tam za tou hrází,
v téhle chvíli zbyl,
tím, čím jsi mi byl.
Znám potlesk bariér
i výsměch prvních řad,
ta prohra byla fér,
zbýva jen ji brát.
Když vítěz odchází,
má všechno o co hrál,
jen úspěch provází,
já stojím opodál.
Zázrak nečekám,
není dál co říci,
zápis podepsán,
souhlas obou stran.
Takže díky vám,
páni přísedící,
dveře zavírám,
poslední jde sám.
Teď už vím
ten poslední jsem já,
ten poslední jsem já.
Soumrak svídí,
lásku zháší,
svádí k pláču,
kéž se vrátím,
kéž se vrátím,
s ránou bídnou,
výhra pláčů,
vím, že přijdou,
soumrak svídí,
lásku zháší.
|
