Co se děje, hej, hej,
venku leje, jé, jé, ale nám je hej,
zblízka i zdáli sjíždějí se kapely
chcem aby hrály v pátek pondělí,
chcem aby hrály polka bubny činely dál...
a smutky kdo by si bral...
Co se děje, hej, hej,
venku leje, jé, jé, ale nám je hej,
sál v jednom žáru, kapela de na doby,
má ale páru, zná své nádobí,
pár vedle páru, všechno tančit chtělo by v nás...
teď není na smutky čas...
Najdi tenhle klub a bez obavy vstup sem k nám,
zní tu zpěv a smích snad ve všech jazycích a nářečích co znám,
ten anebo ten kdo dříve samoten to táh,
objeví tu svět v němž zapomene hned,
že vůbec někdy cítil marnost a strach.
Co se děje, hej, hej,
venku leje, jé, jé, ale nám je hej,
klub je jak náves, my tu máme randezvou
zvuk strun a kláves, tisíc úsměvů,
žije ta náves, komu je dnes do zpěvu, nám...
a kde jsou smutky.. ty tam.
Hej, hej,
venku leje, jé, jé, jé, ale nám je hej...
|
Ovoce:
Jiří Schelinger:
Jiří Schelinger:
Jiří Schelinger:
