Svět na mě je širý, zbytečně širý,
tak příliš vdál se nechystám,
i těch pár bloků k žití stáhne se slotou,
když mrzí samotou,
mrzí samotou.
A můj exteriér, byť ohňostroj není,
právo na pohlazení má,
vždyť nejen duši i tělu sluší,
když plné rámě má,
plné rámě má.
Bláhové je mé snění,
bláhové je, možná není
chtít vědět jasně bez souvětí,
máš mě či nemáš? od okvětí.
Převelká láska do háje běží,
když už mohla by řádně jít,
bez záště volnost bez temných věží
i beze mě máš mít,
beze mě máš mít.
A až se odráčíš a s jiným odkráčíš,
tak budu pěkně dlouho sám,
než ve mně povolí, než mi sny dovolí
rozběhnout se dál,
rozběhnout se dál.
A až se odráčíš, nadobro odkráčíš,
tak budu pěkně dlouho sám,
než ve mně povolí, než mi sny dovolí,
budem už dávno spát.
|
