1.AmiStařičký autobus zastaví Dmipodle přání,
vystouEpím, tam kde ves první zdi Amizačíná,
v chaloupkách voní vřes, kostelík vížku sklání,
do stráně těžký vůz koníček táhnout má.
®:AmiSlunce po okraj a straně samy vřes
a teď se duše Dmikaj, a v srdAmici tíhu nes,
tak tady je Emůj kraj, tak to Amije moje mladí,
tak to je doFmov můj, tak to je Edomov můj.
Já žila hodně snů a poznala jsem svět,
už je to hodně dnů, už je to hodně let,
co vítr všechno smět a zůstala jen touha,
bože můj, já chci zpět, bože můj, já chci zpět.
2.Přes hory kamení, že světu plných bouří,
zarostlou pěšinkou po špičkách přicházím,
s dušičkou malinkou, koukám, jestli se kouří,
z našeho stavení a nevím jestli smím.
®:Já nevím, jestli smím, jít jako kdysi dál,
já vím, já dobře vím, že život nečekal,
že dveře, které znáš, po letech starým klíčem
jen těžko otvíráš, jen těžko otvíráš,
já žila hodně snů a poznala jsem svět,
kde deset prázdných dnů je tisíc marných let,
když vítr všechno smět a zůstala jen touha,
bože můj, já chci zpět, bože můj, já chci zpět.
|
Hana Hegerová:
Hana Hegerová:
Hana Hegerová:
