G7Ať jsem chodil, kudy chtěl, tak všude jsem se lidí ptCával,
kdG7yž se láska prodávala, proč byl na ni tak ukrutnej nCával,
já jenom jG7ednu dívku znám, co ráda s lFáskou pomůžCe,
je to Máňa, moje favoritka z bG7uffet U růžCe.
Když jde kolem mýho stolu, vždycky ke mně svoji hlavu skloní,
zašeptá:"Můj Bedřichu!" a zavináč jí ze rtů krásně voní,
má moje ctěný jméno tetovaný jehlou do kůže,
božská Máňa, moje favoritka z buffet U růže.
Ráno nosí desítku a odpoledne na klíně mně sedá,
pak na pár dnů zmizí v dál a policie mravnostní ji hledá,
mně jenom jedno na ní vadí - že se lepí na muže,
božská Máňa, moje favoritka z buffet U růže.
Na soustruhu vytočil jsem z bronzu pro ni prsten snubní,
od tý doby, když jde kolem, řekne jenom:"Vagabunde, uhni!",
že je prej volná jako ptakopysk, vázat se nemůže,
krásná Máňa, moje favoritka z buffet U růže.
Dnes už jako instruktorka školí dámy v erotickém klubu,
má prusvitný prádýlko a odpudivě zmalovanou hubu,
tady už ani láska jak dva trámy pranic nezmůže,
a tak vzpomínám, jak bejvávalo krásně U růže.
|
