Hana Zagorová a Štefan Margita - Andělé už nesmí v ráji spát
(Vítězslav Hádl / Václav Kopta)
(H.Z.) Copak jsem tak hloupá, že se vzdávám?
Zase pozdě k ránu zhasínám.
Je to jenom síla zvyků se otazníků bát,
andělé, co lásku hájí nesmí v ráji spát.
Copak jsem tak stálá, že Tě hlídám?
Čekám, jestli k ránu mi nezavoláš.
Začínám se díky vínu snad i stínů bát,
andělé, když lásku hájí nesmí v ráji spát.
Tmou spoutaná bráním se říct:
„Jsem zoufalá čím dál tím víc.“
Proč první hřích se horší zdá
a proč zas první z posledních musím být já?
(Š.M.) Není to jen láska, co Tě trápí,
není to jen strach a nejsem to já.
To je přece past na lásku na tvář masku dát,
andělé, když lásku hájí nesmí v ráji spát.
Snad jsem to já, kdo měl by znát, jak zoufalá chodíváš spát.
Můj první hřích se horší zdá,
Ty nejsi první z posledních, to jsem spíš já.
(H.Z.) Tmou spoutaná ………(Š.M.) Snad jsem to já,
(H.Z.) bráním se říct: …………(Š.M.) kdo měl by znát,
(H.Z.) „Jsem zoufalá ………… (Š.M.) jak zoufalá,
(H.Z.) čím dál tím víc.“ ………(Š.M.) chodíváš spát.
(H.Z.) Proč z lásky Tvé má přijít pád?
(Š.M.) A my jak padlí andělé,
(oba:) v ráji padlí andělé,
nesmíme spát.
|
Štefan Margita:
Štefan Margita:
Monika Absolonová:
Karel Gott:
