Zrodil se anděl černý jak hřích, květy zla černého ráje,
zrodil se anděl černý jak hřích, bezmocných obětí soud,
obloha zčernala jako smrt a země se zbarvila krví,
peklo se zachvělo předtuchou temnou.
Tvá cesta tmou co je nekonečnou v ní se krvavé slunce ztrácí,
vize šílené obrazů děsivých, hořící kostel, zánik a prach.
Plameny hoří v údolích, těla na kůlech naražená jsou,
na slunci se pálí, na slunci se pálí.
Obloha zčernala jako smrt a země se zbarvila krví,
peklo se zachvělo předtuchou temnou.
A v dálce nebe uvidíš,
a v dálce sebe uvidíš,
a v dálce zemi uvidíš,
ten den, je den co jsi Bohu vzal!
Znamení svírá ve svých očích, znamení které mění svět,
znamení svírá ve svých očích, posvátný Bafomet.
Duše ztracené, srdce zčernalé, kvílení vlkodlaka, to šílenství děsivé,
po lesích se toulá, po lesích se toulá.
Obloha zčernala jako smrt a země se zbarvila krví,
peklo se zachvělo předtuchou temnou.
A v dálce nebe uvidíš,
a v dálce sebe uvidíš,
a v dálce zemi uvidíš,
ten den, je den co jsi Bohu vzal!
A v dálce nebe uvidíš,
a v dálce sebe uvidíš,
a v dálce zemi uvidíš,
ten den, je den co jsi Bohu vzal! |
Xiii.století:
Xiii.století:
Xiii.století:
