Každý den je autobus,
který nás čeká před domem,
každý den je autobus
a my jsme cestující v něm.
Každý den znamená cesty kus,
kus cesty života,
každý den znamená cesty kus,
neděle, sobota.
Jedem dál, dál, dál,
srdce je náš průvodčí,
jedem dál, dál, dál,
pokud cesty nekončí,
jedem dál.
Od dětských pus
k polibkům zkušeným,
každý den je plný autobus,
pláč, radost, smutek, smích.
Jednou je tu mínus, jindy plus,
těch, kteří mohou jet,
jednou je tu minus, jindy plus
a venku stárne svět.
Jedem dál, dál, dál,
srdce je náš průvodčí,
jedem dál, dál, dál,
pokud cesty nekončí,
jedem dál.
Ten zvláštní vůz
nám osud řídí sám,
chceš-li podplatit, no tak to zkus,
šofér však není znám.
Oknem můžeš spatřit hejno hus,
dětí dům, z kytek mez,
tak buď rád, že jede autobus
a že se můžeš vézt.
Jedem dál, dál, dál,
srdce je náš průvodčí,
jedem dál, dál, dál,
pokud cesta nekončí.
Každý den je autobus,
který nás čeká před domem,
každý den je autobus
a my jsme cestující v něm.
Jednou je tu minus, jindy plus,
těch, kteří mohou jet,
jednou je tu minus, jindy plus
a venku stárne svět.
Jedem dál, dál, dál,
vezem lásku na klíně,
jedem dál, dál, dál,
rádi i když povinně.
Jedem dál, dál, dál,
srdce je náš průvodčí,
jedem dál, dál, dál,
pokud cesta nekončí,
jedem dál.
|
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
