KdDybych moh' bEýt klEmiukem, co mHmiámě se pod sGukně schDovAá,G, A, G, A
Da možnost mEít všEmiechny své znHmiámé chyby dGělat znDovAa.G, A, G, A
Hořko mi je, dívám se sám na sebe ve svém stínu,
kdo vypije víc, než je zdrávo, mívá kocovinu.
®: A kdCyž se zeptGám ostatnDích, zjistím, žCe pro ně jsGem
už jenom sF#miolí vG, Hmi, E, Ami7očíchD,Ami, D, G, D, G
nic víc než sF#miolí vG, Hmi, E, Ami7očíchD.Ami, D, G, D, G
Kdo umyje tu vlezlou špínu, kterou na rukou mám,
hořko mi je, čím dál, tím dřív se budím, dýl usínám.
®:
Kam se skryje má vlastní tvář v zrcadle, co mě leká,
hořko mi je, denně se ptám, co jsem to za člověka.
|
Bratři Ebenové:
Bratři Ebenové:
Bratři Ebenové:
Bratři Ebenové:
