DmiAj, zde leží zem tAmia před okDmiem mým slzy ronAmiícím,
nDmiěkdy kolébka, nynAmií národu mého rakCev,
stDmiůj, noho, posvátnAmiá místDmia jsou, kamkoli krAmiáčíš,
k Dmiobloze, Tatry synAmiu, vznes se, vyvCýše pohlDmied.
®: EÚ,F KollárD#e, Cú,F, Eú,F KollárD#e, Cú.F
Horší nežli divé války, hromu, ohně divější
zaslepenec, na své když zlobu plémě kydá,
ó, věkové dávní, jako noc vůkol mne ležící,
ó, krajino všeliké slávy i hanby plná!
®:
Od Labe zrádného k rovinám až Visly nevěrné,
od Dunaje k hltavým Baltu celého pěnám
krásnohlasý zmužilých Slovanů kde se někdy ozýval
aj oněměl již, byv k ourazu zášti, jazyk,
a kdo se loupeže té volající vzhůru dopustil,
kdo zhanobil v jednom národu lidstvo celé?
®:
Zardi se, závistná Teutonie, sousedo Slávy,
tvé vin těchto počet spáchaly někdy ruky,
/: sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou,
ten, kdo do pout jímá otroky, sám je otrok. :/
®:
®:
®:
|