Když odjíždí autobusem, tak mi mává, ale já tuším, že jde za jinou. Říkají mi „Holka, to se prostě stává.“ Chci slyšet historku pravdivou. Kdes byl a co jsi dělal, žes nemoh' být se mnou? ON: Bloumal jsem po světě a hledal holku pěknou. Kecáš, že jo, řekni mi, že to není pravda. (ON: že to není pravda.) Znám tě jak boty svý, moc dobře, (ON: Víš mnohem líp než já, tak víš ty co,) takže nekřič tu na mě! (ON: nekřič tu na mě!) Já nechci se teď hádat, víš moc dobře, že ráda tě mám. Co budem si vykládat… Vždyť nejlepší kluk, co zna-a-a-ám, jsi ty. Dneska ráno kouknu z okna, Slunce svítí, krásný letní den, co víc si přát. Přede dveřma stojí on a nese kvítí, jdu mu otevřít a on se ptá: ON: Nešla bys do kina, mám dva volný lístky? Nemůžu, máma je pryč, musím smažit řízky. ON: Vykašli se na řízky, brácha je zvládne, tak (ON: brácha je zvládne, tak) maximálně připálit, znám ho a (ON: nepodceňuj toho kluka, znám ho a) nekřič tu na mě! (ON: nekřič tu na mě!) Já nechci se teď hádat, víš moc dobře, že ráda tě mám. Co budem si vykládat… Vždyť nejlepší kluk, co zna-a-a-ám, jsi ty. Po třiceti letech je to stále stejný, máme se rádi víc a víc. ON: Proč dáváš sůl do pepřenky s nápisem cukr? Místo, abys spravil dveře, hraješ radši poker. ON: Proč bych je opravoval? Já jsem je nerozbila (ON: Já jsem je nerozbil a) schválně, to byla smůla, víš ty co, (ON: jestli to budeš házet na mě,) tak jdi do háje! (ON: tak jdi do háje!) Já budu se teď hádat. Kdo říkal to, že ráda tě mám? To musel bejt tvůj nápad. Největší pitomec, co zna-a-a-ám, jsi ty!