Zavři svá očka hnědá,
než den s dnem se shledá,
tak já se zas vrátím a rád.
A když pryč budu dál,
abych blíž se ti zdál,
prozatím budu psaní ti psát.
Proč ti dál slzy tekou ?
Co s tou slanou řekou ?
Vždyť já se zas vrátím a rád.
Než můj vlak liknavý
výpravčí vypraví,
prozatím budu psaní ti psát.
Neplač, malá,
já ti budu psát,
neplač, malá,
nemám slzy rád.
Pláčeš dál, nikde rozdíl,
já pár let se zpozdil,
však víš, že se vrátím a rád.
Než se k vám dovalí
ten můj kůň pomalý,
prozatím budu psaní ti psát.
Proč ti dál slzy tekou ?
Co s tou slanou řekou ?
Vždyť já se zas vrátím a rád.
Než můj vlak liknavý
výpravčí vypraví,
prozatím budu psaní ti psát
Neplač, malá,
já ti budu psát,
neplač, malá,
nemám slzy rád.
Pláčeš dál, nikde rozdíl,
já pár let se zpozdil,
však víš, že se vrátím a rád.
Než se k vám dovalí
ten můj kůň pomalý,
prozatím budu psaní ti psát.
Neplač, malá,
já ti budu psát,
neplač, malá,
nemám slzy rád,
nemám rád.
|
Karel Černoch:
