Klíč Gobelin 1. Z Emicimbuří zněl můj Dtáhlý Hmitón, když můj Emipán slavně z bran vyjel Dven, ta tEmirubka či trouba, Dto jsem já, ne H7on, vždyť Emion na hon Dvyrazil si Emijen. 2. Když na trofej číhal v doubravě, kolem toulavý trubadúr šel, měl pod paží loutnu, kuklu na hlavě, a můj hlas pěkně v ústrety mu zněl. R1: Něžně v Gkomnatách dámy ho Dvítaly, aby Amina sladkou loutnu jim Emihrál, spolu Ggobelin tkali, můj Dpán, ten lovil H7dál, Emikluk-vykuk v Dkukle se jen Emismál. *: AmiTruvéra loutna Gsladká Emijsem, trouba Amihlásná, ta netuší Gnic, že můj Amipán té dámě zGlíbal roucha Elem, Amije pravdy Gjenom poloAmivic. *: Spíš než šíp z toulce toulavá píseň ze srdce zasáhne laň, ten, kdo ví, jak tkát, nit s nití protkává, útok je nebezpečná zbraň. R2: A že Cláska i les mají Gtemný klín, je tu Dmiparoží, truvér i Amilaň, a tak Cbude ten gobelin Gnavždy zdobit Esíň, Amivýjev či Ghistorická Amidaň, R3: Dam dava dam ... R2: + pojď, popatř a Gpomodli se Amizaň ...
|